Varování: Padá pojistka vaší svobody. Stát a zločinci budou vědět vše. EU má plán, jak vám brát peníze, už proběhla příprava

ROZHOVOR Proti omezování hotovostních plateb vystupuje Juraj Karpiš, analytik Institutu ekonomických a společenských analýz a autor slovenského ekonomického bestselleru Zlé peníze – průvodce krizí. Hotovost je podle něj pro lidi stále pojistkou před zlovůlí státní moci, navíc užíváním platebních karet za sebou člověk zanechává elektronickou stopu, jako kdyby se při každém nákupu identifikoval občanským průkazem. Hrozí, že shromážděné informace budou státní úředníci prodávat různým skupinám, ať už to jsou politici, nebo kriminální živly. 

Mgr. Juraj Karpiš, ekonomický analytik

Evropská komise ukončila konzultace na téma omezení plateb v hotovosti a v příštím roce by měla zveřejnit posouzení dopadů a zavedení následných kroků. Co si myslíte o tomto záměru omezit hotovostní platby na úrovni Evropské unie, když v rámci většiny členských zemí podobná opatření už platí?

Není to nejšťastnější záměr, sám považuji hotovost za jeden z legitimních nástrojů, jak používat peníze. A tady stát coby monopolní emitent peněz prostřednictvím centrální banky zneužívá své dominantní postavení a rozhodl se, že svým spotřebitelům odepře jednu z forem peněz. Navzdory tomu, že v některých zemích lidé stále upřednostňují hotovost, tak se stát rozhodne, že jim ji zakáže. To se mi nelíbí. Kdyby byla možná měnová konkurence, soukromá emise, tak ten, kdo by peníze poskytoval, by si to nedovolil a nenutil by lidi k používání jen některé formy peněz. Existují sice země, kde je hotovost využívaná už jen v menší míře, ale k tomu dospěli spotřebitelé vlastním rozhodnutím. A to je úplně něco jiného, než když jim to někdo zakáže.

Tou zemí s bezhotovostní ekonomikou myslíte Švédsko, kde frčí přiléhavý slogan „Hotovost potřebuje jen tvá babička a bankovní lupiči“?

Ano, jsou tím známé především severské země. Jejich obyvatelé mají o hodně větší důvěru v instituce a ruku v ruce s tím i důvěru používat elektronické peníze v mnohem větší míře než hotovost. Proto tam velká část ekonomiky už funguje bez hotovosti. Ale hotovost je pro lidi stále pojistkou před zlovůlí státní moci, a tedy i před tím, co s penězi dělají centrální banky.

Co toto Evropskou komisí chystané opatření může pro občany Evropské unie znamenat?

Snižuje jim to míru svobody používat peníze tak, jak by sami chtěli. Stát je bude nutit víc k elektronickým penězům. Samozřejmě, že elektronické peníze mají své výhody, z hlediska některých transakčních nákladů je snazší platit elektronicky než v hotovosti, ale mají i své nevýhody v tom, že najednou musíte někomu důvěřovat. A sice v tom, že za sebou zanecháváte elektronickou stopu, což znamená, že je třeba si uvědomit, že vždy, když někde něco platíte kartou, tak vlastně jako byste se při nákupu identifikoval občanským průkazem. A i když lidé obvykle nedělají zlé věci, tak si nemyslím, že by byli rádi, kdyby ukazovali svůj občanský průkaz při každém nákupu a k těmto údajům se mohl někdo dostat.

Druhá věc je ta, že hotovost jsou skutečné peníze, zatímco peníze na účtu v bance jsou jen pohledávkou vůči té bance, a to je zásadní rozdíl. Navíc hotovost má vyšší míru spolehlivosti v případě, že se bankovní systém opět dostane do problémů, než peníze v bance. Protože banka může zkrachovat, nebo stát může vyhlásit bankovní prázdniny, nebo se může stát cokoli jiného. Takže mezi hotovostí a penězi v bance vidím rozdíl i jako v druhu peněz. Když centrální banky nebo státy budou tento druhý druh peněz zakazovat, tak budou lidi nutit do rizikovější formy peněz.

V čem omezení nebo zrušení hotovostních plateb poslouží státu?

Z makroekonomického pohledu vnímám dvě základní motivace státu. Ta první souvisí s poslední krizí, kdy státy zjistily, že to nemají pod kontrolou, že bankovní systém, který dlouhodobě chrání, je do té míry prorostlý a nezdravý, že v případě, kdy přijde recese nebo hospodářské zpomalení, tak bankovní systém kolabuje. Centrální banky použily už všechny možné nástroje k záchraně bankovního systému a zjistily, že když se úroky dostanou dostatečně nízko k nule, tak těch nástrojů už moc nemají a musí jít do tzv. záporných úroků. To znamená, že banky už musely za své zůstatky platit centrální bance nějaký negativní úrok. Ve zprávě Mezinárodního měnového fondu o efektivitě negativních úroků, která vyšla minulý týden, se píše, že negativní úroky fungují, dokud nedosáhnou 75 až 200 bazických bodů, to znamená přibližně mínus jedno až dvě procenta. Pak přestanou fungovat, neboť banky, domácnosti i firmy si peníze začínají vybírat v hotovosti, aby se bránily tomu, že musí platit za to, že si drží peníze na účtu. A v této zprávě je dokonce uvedeno, že zákaz vydávání bankovek vyšší hodnoty a omezování používání hotovosti vede k vyšší účinnosti těchto negativních úroků. Takže to vnímám v kontextu chystání se na další krizi, aby centrální banky měly tvrdší kontrolu nad lidmi. Tedy aby lidé, podniky a banky nemohli utíkat k hotovosti a bránit se opatřením centrálních bank, která spočívají v tom, že si banky berou kupní sílu z jejich peněz, aby je motivovaly víc utrácet. To je ten důvod.

A druhý důvod je samozřejmě fiskální, pokus omezit používání hotovosti je snahou získat víc na daních, neboť se tím omezí možnost obcházet daně v šedé nebo v černé ekonomice. 

zdroj: parlamentnilisty.cz