Úrokové sazby v pěti tisíciletích: Ty současné nemají obdoby

Neoklasická ekonomie učí, že se úroková míra vytváří na trhu zápůjčních fondů, a to tak, že se vyrovnává nabídka tvořená úsporami domácností a poptávka tvořená zamýšlenými investicemi firem. V dnešních moderních monetárních systémech však určují úrokové míry centrální banky (a kdekdo se může domnívat, že to nedělají úplně dobře). Jak tedy vypadaly úrokové míry v minulosti, kdy se ještě vytvářely samovolným způsobem?

Když v prosinci roku 2015 začal americký Federální rezervní systém (Fed) zvyšovat úrokové sazby z téměř nulové úrovně, říkalo se, že začíná utahovat kohoutky (i když šlo o zvyšování v řádu čtvrt procentního bodu). Od té doby je zvýšil ještě třikrát, až se dostaly do rozmezí 1,00 až 1,25 %.

Při nedávném zasedání se Fed rozhodl zanechat úrokové sazby beze změny, jelikož se tamním ekonomům patrně zdají dosti vysoké. Jak si však stojí v porovnání s historickými sazbami? To vám prozradí následující graf reprezentující pět tisíc let historie úrokových sazeb, který vytvořil analytik Bank of America Michael Hartnett.

Fed sazby nezvýšik, ale bilanci začne osekavať v řijnu.

V následujícím přehledu, který ke grafu připojil Business Insider, se můžete podívat, jak vypadaly úrokové sazby ve vybraných historických obdobích na toho času důležitých místech, o jejichž existenci existují záznamy.

  • Mezopotámie, 3000 př. n. l.: 20 %
  • Babylon, 1772 př. n. l.: 20 %
  • Persie, 539 př. n. l.: 40+ %
  • Řecko, 500 př. n. l.: 10 %
  • Řím, 443 př. n. l.: 8.33 %
  • Atény, 300-200 př. n. l.: 8 %
  • Řím,: 1 n. l. : 4 %
  • Řím, 300 n. l. : 15 %
  • Byzantská říše, 325 n. l.: 12.5 %
  • Byzantská říše, 528 n. l.: 8 %
  • Italské městské státy, 1150: 20 %
  • Benátky, 1430: 20 %
  • Benátky, 1490: 6.25 %
  • Holandsko, 1570: 8.13 %
  • Anglie, 1700: 9.92 %
  • USA, Západní Florida 1810: 7.64 %
  • USA, 2. světová válka, 1940: 1.85 %
  • USA, vláda Ronalda Reagana, 80. léta 20. stol.: 15.84 %

Osm záporných sazeb: Kam jsme se dostali?

Z toho všeho je více než jasné, že i po čtyřech zvýšení jsou úrokové sazby Fedu stále na zcela nejnižší úrovni vůbec. A netýká se to samozřejmě jen USA, ale i drtivé většiny ostatních vyspělých zemí, jejichž centrální banky v rámci léčebného procesu po Velké finanční krizi snížily úrokové sazby takřka na nulu (a některé dokonce i pod ní).

Avšak i když od krize je to již téměř desetiletí, nahoru se úrokové sazby pohybují jen velmi pomalu. Například Česká národní banka zvýšila sazby z technické nuly poprvé až letos v létě. A ač šlo o zvýšení repo sazby o pouhých 20 bazických bodů z 0,05 na 0,25 %, bylo kolem toho velké haló. Otázkou tedy zůstává, kam budou centrální banky úrokové sazby snižovat, až udeří další finanční krize, která je podle řady analytiků již za dveřmi.

zdroj: roklen24.cz